Kombinace úložného prostoru a spací funkce není jediným triumfem japonsko-skandinávského přístupu. Klíčová je také práce s texturami. Zatímco skandinávský design miluje bílou a světlé dřevo, japonský vnáší tmavší akcenty. V praxi to znamená, že vedle bílé stěny postavíte komodu z ořechového dřeva. Na podlahu položíte jutový koberec s hrubou strukturou a na něj hodíte hedvábný polštář. Tento kontrast vytváří vizuální hloubku, aniž byste museli přidávat barvy. Návštěva si ani nevšimne, že máte jen tři kusy nábytku, protože každý z nich má svou funkci a zároveň je esteticky zajímavý. Vyhnete se tak chaosu plastových krabic pod poste


Málokdo ví, že design zahrady v interiéru neznamená jen květináče. Jde o práci s perspektivou. V malém bytě jsem se zbavila masivních komod a nahradila je nízkými skříňkami na nožkách. Místnost najednou získala vzduch. U postele jsem zvolila model s tenkým kovovým rámem a čalouněním v jemné šedé barvě na čele. To čelo je finta – opticky odděluje spací zónu od pracovní, aniž byste museli stavět příčku. Podobně jako v zahradě, kde živý plot odděluje posezení od cestičky. Na spaní používám matraci s paměťovou pěnou, která se přizpůsobí tělu. Žádné probouzení s křečí v zád


Nakonec jsem pochopila, že design zahrady je víc než jen výsadba květin. Je to filozofie, jak naložit s každým čtverečkem s respektem k jeho možnostem. Když jsem začala vnímat vlastní byt jako malou zahradu, přestala jsem ho cpát nábytkem. Místo toho jsem hledala multifunkční kusy, které spolu komunikují. Dnes mám doma jen to, co buď opravdu miluju, nebo co slouží minimálně dvěma účelům. Žádné zbytečnosti. Prostor se pročistil a já mám konečně pocit, že bydlím v klidném útočišti, ne ve skladišti. A to je podle mě ta pravá kr